Bývalý československý reprezentant Antonín Panenka (73) čelí obrovské tragédii. Jeho dcera Martina zemřela.
Příčina smrti
Panenkova dcera dlouho bojovala s rakovinou. Její zdravotní stav se v posledních týdnech zhoršil a koncem minulého týdne zemřela.
„Doktoři ji z toho před pár lety vysekali. Teď už prý není naděje. Ze žaludku se jí to dostalo všude,” řekl deníku Blesk bývalý spoluhráč Panenky.
„Tonda je z toho strašně nešťastný. Přestal s námi chodit na golf. A když jsem ho potkal, říkal, že je to s dcerou velmi špatně,“ uvedl jen pár dní před tragickou smrtí spoluhráč.
Nejhorší scénář se však naplnil. “Martina zemřela v pátek. Byla to hodná holka. Tak tichý a hlavně mladý. Tondy je nám velmi líto,” uzavřel.
Antonín Panenka měl ke své dceři velmi blízko
Panenka získal s československým týmem titul mistra Evropy v roce 1976 a bronz na kontinentálním šampionátu v Itálii v roce 1980.
Antonín Panenka měl ke své dceři velmi blízko. Bydleli spolu ve dvojdomku v Nespekách na Benešovsku.
Moji rodiče měli čtyři kilometry odsud přes řeku chatu. Měl jsem dva spolužáky, kteří sem do Nespek jezdili, protože jejich rodiče tu měli chaty. Když měli prázdniny, tak jsem sem za nimi jezdil.
Vzpomínky
Chytali jsme ryby, koupali se a dělali blbosti. Takže se dá říct, že jsem tady to prostředí dobře znal. Bylo tu hřiště, kde jsme pořád mastili fotbal. Líbilo se mi to tu,“ zavzpomínal slavný fotbalista.
„Byl tu rozestavěný okál. Stavbu jsme dokončili. Byl to pro nás spíše rekreační domek, kam jsme jezdili na Vánoce, na víkendy,“ řekl dříve Panenka.
V jedné části bydlela se svým přítelem a v druhé s Panenkou, kteří se rádi navštěvovali. Kromě dcery Martiny měl s manželkou Vlastou ještě syna Tomáše.
Antonín Panenka
Antonín Panenka je jednou z nejvýznamnějších postav české a československé fotbalové historie. Během svého aktivního období platil za výjimečného fotbalistu, na kterého se hrnuly davy.
Šikovný záložník s úžasným přehledem a výjimečnou technikou byl národním hrdinou, který se zasloužil o triumf své země na mistrovství Evropy 1976.
Ve finále proti Německu v Bělehradě vstřelil rozhodující penaltu v pátém rozstřelu. Proměnil neobvyklý úder a Československo slavilo titul.
