Má všechno, co Češi v panice dělají, vůbec nějaký smysl? Podle infektologové je odpověď na tuto otázku nejednoznačná, ale je si jist tím, že žádný chaos není namístě. Při správném dodržování hygieny a preventivních opatřeních by totiž mělo být vše v pořádku. A co velké nákupy trvanlivých potravin? Odpověď vás zaskočí!
Mytí rukou mýdlem, vyhýbání se velkým masám lidí a dbáno na čistotu našeho bezprostředního okolí – to jsou tři z nejdůležitějších preventivních opatření týkajících se koronavirus, mezi které přirozeně patří i vyhýbání se nakaženým oblastem a kontaktu lidem s příznaky. Je to to nejlepší, co v této chvíli můžeme udělat.
Na otázku, zda bychom měli i nadále hromadně vykupovat trvanlivé potraviny, má přední infektolog prof. Pavel Jarčuška jasnou odpověď: ,, V případě pandemie by chyběly spíše čerstvé potraviny, ale žádný hladomor pro koronavirus nehrozí. Samozřejmě, mít doma jisté zásoby jídla na kratší období má svůj význam. V případě objevení příznaků onemocnění totiž nemocný nemusí řešit běžné nákupy a šířit nákazu do okolí, a zdraví lidé se naopak mohou vyhnout veřejným místům s vyšším pohybem osob, mezi které patří i obchody. ”
Žádné extrémně velké nákupy bychom tedy řešit neměli, ještě důležitější však je ignorovat “zaručené” lidové moudrosti. Na internetu se totiž objevilo množství zvláštních rad, mezi jiným i doporučené pití chlorového roztoku. Profesor Jarčuška proto důrazně varuje lidi, aby nenaletěli na podobné hlouposti – mohli by si totiž přivodit velké zdravotní potíže. ,, Apeluji na zdravý rozum a doporučuji občanům v souvislosti s prevencí poslouchat státní a veřejné autority, ” dodal na margo nejrůznějších receptů na posílení imunity nebo zahubení viru v počátečním stádiu.
Vakcína proti COVID-19 zatím neexistuje, i samotná Světová zdravotní organizace proto zatím nevylučuje možnost vypuknutí pandemie. Ta by bohužel zaskočila nepřipravené nejen Slováky: ,, Máme špičkové pracoviště se zkušeným personálem na zvládnutí závažných epidemií. Žádný stát však nemá dostatek lůžkových kapacit na přijetí enormního počtu nemocných pacientů v čase pandemie.
Například při pandemii chřipky vyvolané virem A (H1N1) z let 2009-2010 bylo na naší košické klinice a pracovištích anesteziologie a intenzivní medicíny hospitalizovaných 22 pacientů s vážným průběhem onemocnění. Z nich 19 onemocnění nakonec podlehlo. Tento počet se dal zvládnout, ale v případě scénáře s tisíci vážně nemocné bude nutné vytvořit větší množství lůžek. V případě masivnějšího výskytu onemocnění u nás je připravena na větší počet infekčně nemocných vojenská nemocnice v lest. ”
Infektolog však ještě jednou důrazně doporučuje nešířit paniku. Na světě sice je již více než 110.000 nakažených (dosud se eviduje přibližně 3.800 úmrtí), no pravděpodobnost podlehnutí nemoci je v případě zdravého člověka v podstatě nulová : ,, Téměř všechny oběti měly různé chronické onemocnění – kardiovaskulární, respirační nebo cukrovku. Úmrtí bez přidružených nemocí netvoří ani jedno procento! ”
Mladých a produktivních lidí se tedy virus COVID-19 v podstatě netýká, dětí pod 9 let už vůbec ne – riziko úmrtnosti je u nich rovných 0%. V tomto ohledu jsou přirozeně nejvíce ohroženy starší osoby. Ve věku 60 – 69 let se pravděpodobnost šplhá na 3,6%, při 70 – 79-letých lidech je to už 8%, 80 a více letí potenciální nakaženi by nákaze podlehli na 14,8%. Ani to však není až tak vysoké číslo, aby se dopředu obávali toho nejhoršího možného scénáře.
