HOUSTON – Podle výsledků nejnovějšího výzkumu může onemocnění COVID-19 zásadně ovlivnit nárůst srdečních onemocnění v celosvětovém měřítku. Autoři studie z Baylor College of Medicine v Houstonu předpokládají, že současná pandemie se v budoucnu odrazí vlnou kardiovaskulárních problémů a dalších zdravotních komplikací.
Kardiovaskulární onemocnění
Následkem kardiovaskulárních onemocnění podlehlo v roce 2019 na celém světě téměř 18,6 milionu lidí, což představuje nárůst o více než 17 procent oproti předchozímu desetiletí.
Bez ohledu na pandemii bude toto číslo narůstat, ale odborníci se domnívají, že její vliv situaci ještě zhorší.
Naznačují to výsledky nové studie, která předpokládá, že globální zátěž v podobě kardiovaskulárních chorob bude v příštích letech prudce růst jako přímý, resp. nepřímý důsledek COVID-19.
Covid-19 napadá mnoho orgánů
Už ve více předchozích výzkumech se uvádí, že koronavírusová nákaza nenapadá pouze plíce, ale i ledviny, střeva, mozek, pokožku a u značného počtu pacientů i srdce.
Podle některých průzkumů dokonce polovina hospitalizovaných covid pacientů po léčbě absolvují vyšetření srdce, vykazuje příznaky abnormalit v jeho činnosti.
Není však zatím zcela jasné, jak virus ovlivňuje samotný orgán. Infekce však může způsobit silný zánět a právě ten by mohl souviset s jeho poškozením. Další příčinou může být tvorba krevních sraženin, které také úzce souvisí s koronavirus. Samotná infekce je ale pouze částí problému.
Problém budoucnosti
Odborníci totiž poukazují i na problém pozdního diagnózy kardiovaskulárních onemocnění, protože pacienti v současnosti zanedbávají prevenci a vyhýbají se návštěvě zdravotnických zařízení z obavy před nákazou.
“COVID-19 si vybral obrovskou daň v podobě lidských životů na celém světě a pravděpodobně je jednou ze tří až pěti nejčastějších příčin úmrtí v roce 2020. Vliv pandemie bude mít ale vliv i na míru prevalence a úmrtí na kardiovaskulární choroby v dalších letech,” uvedlpředseda komise pro statistickou aktualizaci a kardiolog Salim Virani z Baylor College of Medicine na Univerzitě v Houstonu. Poukázal na to, že nárůst kardiovaskulárních onemocnění ovlivní i omezující opatření spojená se změnou životního stylu.
Lidé totiž během lockdownu více pijí alkohol, méně cvičí a jsou vystaveni většímu stresu. “Mimořádné okolnosti spojené s pandemií změnily způsob našeho života, a to včetně nezdravého chování, o kterém je známo, že zvyšuje riziko vzniku srdečních chorob a mozkových příhod,” vysvětluje Virani. Nezdravé stravovací návyky, zvýšená konzumace alkoholu, nedostatek fyzické aktivity a společenská izolace nebo strach z viru tak mohou mít nepříznivý vliv na kardiovaskulární zdraví.
