Přijít o dítě je jedna z nejhorších věcí, které se mohou rodičům a mamince stát. Mladá budoucí maminka se na své děťátko velmi těšila a vinou lékařů o něj přišla. Lucka si prošla doslova peklem a rozhodla se o svůj zážitek podělit i s lidmi. Při čtení jejího příběhu se vás zmocní všechny emoce …
Vyjádření mladé Slovenky
,, Ten nejkrásnější pocit na světě je stát se matkou a ten nejhorší, když Vám to někdo / něco sebere. Celé těhotenství probíhalo bez problémů, malinký zdravý, pohyby, vše krásné. Už čekáte na ten den D (u mě měl být 30.4.2019).
Samozřejmě, malý se ozval dříve, než jsem čekala, protože kopance byly velké a silné. 17.4.2019 o 1:30 hod. odtekla plodová voda. Tak od 02:00 hod. už na příjmu v nemocnici v Skalici, “vysvětluje situaci Lucia.
Porod
,, Tak jsem čekala na moje sluníčko. Malinký se hýbal, srdíčko bilo, jen jsme se moc neotvírali, ne natolik, kolik by se mělo.
Do 10:30 hod. stále nic, tak mi dali vyvolávačku. Malinký na monitoru, srdíčko v pořádku. Kontrakce žádné.
Asi o 12-té mi dali tabletku na kontrakce a zvýšily dávku. Pak to už sílilo, ale stále nic (plodová voda stále odtékala). Pak už to při té 13:00 hod. plodová voda nebyla, spíše narůžovělá. Pak už krev. Samozřejmě jsem to říkala při sledování malinkého.
Kontrakce už začali být velmi silné, nesnesitelné, ale malinko srdíčko bilo. Plakala jsem bolestí a vyprosila jsem si císařský řez o 14:00 hod.
Samozřejmě ne, protože hodinové kontrakce jsou normální. Po 15:30 hod. jsem šla na WC a už jen zelené a hnědé, “popisuje kritickou situaci Slovenka.
Co se odehrálo dál
,, O 16:00 hod, dokonce po 16-té hodině přišel na řadu císařský řez, malinký byl na monitory, srdíčko bilo, ale bylo slabounké. Zatímco mě nachystali na císařský řez, už bylo pozdě. Malinký se udusil.
Je to neskutečná bolest.
Potom pan primář, prý “doktor”, při vysvětlení, co se vlastně stalo, řekl: ,, To se stává.
“Jak se toto může stát zdravému miminku? Jak?
Nechat trpět matku tak dlouho i s malinkým a nakonec říct, to se stává.
Nepřeji nikomu ten pocit, nechat si přivést drobečka na svět bez života, ani nezapláče, nic. Tímto zdravím primáře K., “na závěr dodala.
Odpočívej v nebíčku, pusinka moje.
