Obsah článku
Ztráta dítěte je vždy těžká, bez ohledu na to, kolik mělo let a jak se to stalo.
Ztracený syn
Jedno ráno se William Jazwanski vybral do práce na svém automobilu, když najednou uviděl policejní auto blikající v jeho zpětném zrcátku. William se rozhodl okamžitě zastavit.
Když se policista přiblížil k jeho autu, William stáhl okno a zeptal se, co se stalo, myslel si totiž, že překročil rychlost.
Bylo v tom však něco zcela jiného. Policista se chtěl Williamovi poděkovat za vojenskou službu. Viděl nálepku na jeho nárazníku, která prozradila, že sloužil v armádě.
Americká vlajka
Kromě toho, na palubní desce ležela složená americká vlajka.
Policista se muže zeptal, kde sloužil, na což mu William odpověděl, že v Iráku působil 15 měsíců. A právě po této informaci začalo malé „vyšetřování“.
Ztracený syn
Policista Williamovi řekl, že jeho syn sloužil v Iráku, ale nikdy se nevrátil. Když si všiml americké vlajky na palubní desce, vzpomněl si, že stejnou dostal i on, když mu přišli oznámit že jeho syn zemřel.
Najednou se zeptal, jestli může Williama obejmout.
„Připomínáte mi mého syna. Zastavil jsem vás, protože jsem si pomyslel, že jste on … Stále nemohu uvěřit tomu, že tu už není. „
William vystoupil z auta a důstojníka pevně objal. Nebylo to však jen obyčejné objetí. Oba muži se rozplakaly. William právě ukončil rehabilitační program týkající se posttraumatického stresu a objetí bylo přesně to, co potřeboval.
Příběh si získal každého
William se o svůj příběh podělil i na svém facebookovém profilu, kde ho sdílelo více než 180 000 uživatelů. Příspěvek ukončil jednoduchým odkazem díků pro všechny vojáky.
„Bůh vám žehnej, vojáci, ať žehná vašemu světu a vašemu srdci.“
