Období dospívání je pro mnohé teenagery nelehkou záležitostí. Vaše tělo se mění, neustále se hledáte a názory ostatních si berete příliš k srdci.
Někdy je lepší zapomenout
Někteří lidé si s radostí vzpomínají na své dospívání, ale mnozí, by nejraději chtěli navždy zapomenout na čas strávený na střední a vysoké škole.
Proč? Protože některé děti a dospívající mají mezi sebou nepříliš dobré vztahy a neví ještě brát odpovědnost za své činy.
Rehtaeh Parsons z města Dartmouth (Kanada) měla jen 15 let, když v roce 2011 šla na párty spolu se svou kamarádkou. Bohužel, tato party byla jen začátkem její noční můry, která se nakonec skončila obrovskou tragédií.
Co se stalo?
V tu noc ji znásilnili 4 spolužáci. Jeden z nich všechno fotografoval a snímky rozeslal po celé škole.
Rehtaeh neměla odvahu ani srdce to okamžitě oznámit své matce.
Trvalo pár dní, kdy to už nevydržela as pláčem jí všechno vyprávěla.
Reakce matky
Matka Leah ji ihned vzala do nemocnice, ale tam jim nijak nepomohly.
Policie se ani neobtěžovala poslechnout všech čtyř spolužáků a neudělala nic pro to, aby našla telefon s inkriminovanými fotografiemi.
O rok později byl případ uzavřen z důvodu nedostatku důkazů.
Její život se obrátil vzhůru nohama
Mezitím se ze života dívky stalo peklo na zemi. Všichni ji pomlouvali a přezdívali různými nadávkami, dokonce i její přátelé s ak ní obrátili zády.
Kromě skutečnosti, že musela žít se psychickou traumatem, každý den jí připomínal to, co se stalo v ten osudný večer.
Někdy se stalo, že její jiní studenti psali návrhy na sex.
Bylo to pro ni strašné, přesto se se všemi silami snažila dál žít.
Dívka spáchala sebevraždu
V rozhovoru pro televizi CBS její matka řekla:
“Nenechali ji na pokoji. Uzamkla se a nechtěla k sobě nikoho pustit. Její vrstevnici ji neustále uráželi … Nemělo to konce. ”
Rehtaeh začala mít obrovské deprese. Nakonec se situace zhoršila natolik, že už neměla chuť dál žít.
Toto napsala na svůj Facebookový profil 3.března 2013:
“Na konci si nebudeme pamatovat na slova našich nepřátel, ale na mlčení našich přátel.”
Dívka spáchalo sebevraždu oběšením. Když její matka otevřela dveře do koupelny, uvědomila si, že je už příliš pozdě.
Policie nikoho neobvinila
Utrpěla vážné poranění hlavy a několik dní od příjezdu do nemocnice ji odpojili od přístrojů na umělé udržování funkci těla. Šance na opětovné nabytí vědomí byly nulové.
Policie v důsledku nedostatku důkazu však nikoho neobvinila.
Otec dívky, Glen Canning tvrdí, že jeho dcera zemřela ze zklamání, ne kvůli zesměšňování, ale pro to, že jí nikdo nedokázal pomoci, ať už policie nebo škola.
Stop šikaně
Opět jsme svědky příběhů o dětech, které jsou šikanovány, ale jejich výkřik o pomoc zůstává i nadále nevyslyšený.
Rodiče dělají vše, co je v jejich silách, ale někdy je zcela zbytečné.
Šikanózní děti si nadále chodí do školy a žijí normálním životem, jakoby se nic nestalo.
Je čas na to skončit. Už nechceme slyšet příběhy o tom, jak dítě spáchalo sebevraždu, protože společnost se na něj vykašlala.
Dokonce i v případě, že nepracujete ve škole ani na policii, můžete změnit tento svět k lepšímu.
