Vědcům se podařilo něco, o co se pokoušejí už léta. Tento objev může způsobit převrat v medicíně. Je tu však etická bariéra.
A není se čemu divit, mezidruhové křížení je něco, co v nás vyvolává respekt a údiv.
Vždyť vkládání lidských genů do genů zvířat na první poslech zní skutečně děsivě a mnozí z nás si vzpomenou například na horor ze 70. let – Ostrov doktora Moreaua, kde vznikaly podobným způsobem skutečně bizarní kreatury.
Děje se to teď opravdu?
Asi nikoho nepřekvapí, když napíšeme, že žádné hororové scény se v laboratořích nedějí. Ale to, co se nyní podařilo vědcům v USA je skutečně obdivuhodné.
Poprvé se jim totiž podařila převratná věc. Vytvořili tzv. chiméru, což znamená, že se jim úspěšně podařilo vložit do prasečího embrya v rané fázi vývoje, lidské kmenové buňky
A co to znamená?
Chiméra je mytická bytost, která je složená z různých druhů živočichů. Je to bytost s tělem a hlavou lva, z krku jí vyrůstá hlava kozy a ocas má z hada.
A i když ve skutečnosti jsme od reálných chimér daleko, minimálně na buněčné či laboratorní úrovni se vědcům nyní chiméru podařilo vytvořit. Nemá sice lidské tělo a prasečí hlavu, ale i tak je to velký úspěch.
Chiméra
Vědci použili více než 2000 prasečích embryí, do kterých v přesné fázi vývinu vložili lidské kmenové buňky.
Tyto hybridní embrya pak vložili do prasnic a nechali je tam vyvíjet se do prvního trimestru.
Následně tyto embrya analyzovali a zjistili, že v zárodcích orgánů se nacházelo stopové množství lidských buněk – asi 1 buňka na 10 tisíc prasečích buněk. Tento experiment vědcům dokázal, že vytvořit jakési hybridy mezi lidmi a prasaty je prakticky možné.
“Naše zjištění mohou posunout vývoj vědy a medicíny do bodu, že bychom si mohli vytvářet orgány na míru” říká člen vědeckého týmu Juan Carlos Izpisua Belmonte ze Salk institutu v Kalifornii a dále dodává: “Ukázali jsme, že přesně cílená technologie může umožnit vyrobit určitý orgán složený z buněk jiného druhu “.
Salk institut biologického výzkumu
Celý proces však nebyl ani zdaleka jednoduchý
Mnohé embrya zahynuli nebo se nevyvinuly, ve skutečnosti se jim podařilo zaznamenat pouze něco přes 150 embryí, které se vyvíjely tak, jak si vědci představovali.
Vědci už i v minulosti vkládali buňky jiných živočichů do cizích embryí, v těchto případech se ale jednalo o myší embrya. Na tomto přecházejícím výzkumu nabrali zkušenosti a zjistili, že jsou schopni vytvořit chiméru.
To se s vkládáním buněk z krys do myších embryí i podařilo. Vkládání lidských buněk do prasečích zárodků je přece jen větší výzva a to i navzdory genové podobnosti prasat a lidí.
Celý proces je náročný, ale vědci věří, že časem se jim ho podaří zefektivnit a zdokonalit. Vše ale naráží na velkou etickou bariéru. Vkládání lidských kmenových buněk do embryí jiných živočichů vyvolává odpor a znechucení u mnoha lidí.
Toto kontroverzní téma má tak mnoho přívrženců ale i odpůrců a v současnosti se tento problém řeší na legislativní úrovni jednotlivých států.
Lidsko-prasečí embryo
Zde se můžete podívat na video
Jaký je váš názor na mezidruhové křížení? To nám napište do komentářů. Jestli se vám tento článek líbil, tak jej sdílejte se svými přáteli.
