V roce 2011 se v kinech objevila neuvěřitelně pěkná a milá francouzská dramatická komedie Nedotknutelní (Untouchable). Film vypráví příběh o životě bohatého člověka, z které se rukou osudu stane muž na invalidním vozíku odkázán na pomoc jiných.
Nejlepší přítel
I přes své diagnóze mu nic nebrání v tom, aby se Philippe mohl těšit ze života. Jeho rukama a nohama, později i nejlepším přítelem, se stal muž z nešťastné rodiny, který neobvyklým způsobem pronikal do pocitů člověka ze zcela odlišného prostředí, na jaké byl dosud zvyklý.
Kouzlo humoru s příměsí životní dramata si získalo srdce milionů diváků a kritiků. Po shlédnutí filmu má člověk touhu opět žít, bez ohledu na to, jaké je to těžké.
Zdálo by se, že dynamický námět pochází z hlavy zkušeného scenáristy
Za ním se však skrývá skutečný příběh francouzského podnikatele. Film je netočený podle knižní předlohy jistého Philippa Pozzo di Birgiho s názvem Druhá šance. Autor se stal prototypem hlavního hrdiny, aristokrata, který se v důsledku vážného neštěstí stal člověkem-invalidům.
Philippe byl úspěšným podnikatelem ze slavné korsické rodiny, přičemž jejich kořeny sahaly až k prvním křižákům.
Byl to záhadný dobrodruh, který miloval riskování
Jednoho dne se rozhodl, že i přes nepřívětivý počasí poletí na svém paraglide. Toto rozhodnutí mu změnilo celý život. Po tom, co havaroval a doktorem se podařilo zachránit jeho život, musel se smířit s tím, že jeho tělo zůstane ochrnuté.
Skutečným představitelem senegalského Driss Bassariho byl Abdel Sele, rodák z Maroka. Život bral bezhlavě, na živobytí si vydělával malými krádežemi a po krátké době od opuštění věznice žil na dávce v nezaměstnanosti.
Jak se tedy mladý muž, který neměl o životě pařížské smetánky ani ponětí, dostal k Philippovi?
Oba spojovalo zoufalství a riskování. Abdel si uvědomil, že zdravotně postižený muž nepotřebuje lítost, které mu dosud prokazovaly předchozí pečovatelky, ale budíček, který by ho vrátil zpět do života.
Abdel přišel o svoje rodičíe ještě v raném věku, proto žil v rodině vzdálených příbuzných, kteří se o chlapcovu výchovu příliš nezajímali. Věděl, co je to život na ulici. Když se tedy vybral za Philippem, byl připraven na další odmítnutí, ale když uviděl jeho bohaté sídlo, rozhodl se, že pro něj chce pracovat.
Postupně se začal zajímat o knihy, které Philippe četl a společně navštívili několik míst na světě. Aristokrat učil chudého muže správnému chování a podařilo se mu změnit jeho názory na život. Abdel ho na oplátku nabil pozitivními emocemi a dal mu znovu pocítit, co je to svoboda.
O nějaký ten čas později Abdel potkal ženu, která si získala jeho srdce. Přestěhoval se do Maroka a založil si tam rodinu.
Jeho přátelství se tím ale neskončilo, občas přijde Philippa navštívit is rodinou
Pozzo di Borgo si také našel spřízněnou duši, se kterou společně chodí navštěvovat svého nejlepšího přítele.
” Byli jsme dva zoufalí lidé na okraji společnosti, kteří se rozhodli opřít jeden o druhého.” Takto popsal své kamarádství s Abdelem Philippe v autobiografickém románu Druhá šance (Second Chance).
Tento neuvěřitelný příběh vás naučí věřit v skutečné přátelství
Oba jsou příkladem, že i zcela odlišní lidé se mohou najít a navždy být propojení přátelskými vazbami.
Přál bychom si, aby každý člověk měl takového kamaráda, který ho neopustí, iv případě, že by se mu přihodilo nějaké neštěstí. Vždyť se přece říká, že v nouzi poznáš přítele …
