Rodiče v mnoha situacích zvyšují svůj hlas, pokud dítě udělá něco špatného, bohužel myslí si že to je také forma vychování. Křik nemá žádný význam, pouze to že psychiku dítěte mohou ovlivnit nepříjemné vzpomínky na celý život. Problém je ten že na děti nekřičí jen rodiče ale i vychovatelky ve školkách, učitelé nebo i cizí lidé.
Co se stalo
Letiště, brzy ráno, případ se stal v kavárně. Vedle mě seděl muž s přibližně 5 letým synem. Dítě něco pošeptali otci při pojídání, křik otce mě donutil abych se na ně podíval. Jak to že na záchod? Před pěti minutami jsem se tě ptal a co si odpověděl? No co si odpověděl, ptám se tě? -křičel otec, nyní se můžeš počurá!
Chceš jít na záchod? Křičel dále rozzlobený otec. Já jsem sledoval otce, který zrudl vzteky i pěsti měl zaťaté. Malý chlapeček se schoulil se skloněnou hlavou.
A Já jsem tiše poznamenal: děti v tomto věku nevědí dopředu kdy budou potřebovat jít na toaletu.
Otec se pozorně podíval na mě a o minutu řekl synovi: “Pojď” – dítě se skloněnou hlavou následovalo otce.
Tel-Aviv, oběd, na lehátkách plno lidí. Prochází se, dal bych si zmrzlinu, najednou slyším křik jen kousek ode mě. Několik zvednou hlavy tím směrem.
Co bylo dál
Jel jsem blíž, jeden chlapík křičel: Jdi pryč ode mě! Jdi pryč, řekl jsem ti! Co jsem řekl, neslyšíš? Takto vykřikoval chlapík na svou 5 letou dceru.
Ani já ani ostatní lidé jsme nechápali co se děje. Clapík šel dál a dievšatko šlo za ním. Nenormální, hysterický křik pokračoval dál, “jdi ode mě pryč, neslyšíš? Nechápeš? “ Děvčátku nebylo vidět do obličeje, tak se schoulila.
K muži najednou přistoupila žena a řekla muži: “Pokud ještě jednou zakřičíte, zavolám policii” Vypadni odtud, je to moje dítě! Muž přestal křičet a šli dál. Holčička vystrašeně kráčelo za naštvaným otcem. Je to ostuda že naši krajané dělají takové věci a to ještě v cizí zemi.
Letiště, čekárna, oddělení kontroly, je dlouhá řada, děti jsou netrpělivé. Přibližně 6 letý chlapec vyskočí z řady ale hned se vrátí ke své mámě.
V tom momentě matka střel co dítěte a řekne: komu to vyprávím? Zůstaň tady stát! Pokud se ještě jednou pohneš, zavolám policistů a řeknu jim že neuposlechl. Po pěti minutách z vedlejšího řady slyšet křik.
Jedna elegantní dáma křičí na svého syna: Unavený si? Chceš jít domů? Co si myslíš, že já ne? Styď se, řekla žena. Dáma křičí dál a dítě si zakrývá tvář aby se nemuselo dívat na rozzlobenou mámu.
Rada pro matky
Ženy čtou o všeličem, měly by se více dozvědět o dětské psychologii, o psychickém týrání a jak uklidnit dítě. V těchto dětech se hromadí agresivita pokud se takto ke nim dospělí chovají.
Čtěte o chování dítěte podle jeho věku. 4-5 leté děti mají nesmírně mnoho energie, nevydrží déle na jednom místě. Dospělí musí pochopit že děti potřebují jejich podporu a pomoc v těchto situacích a nikoli jejich křik a zahanbení.
Děti vědí že rodič který je trestá, ponižuje nebo bije by je měl ochraňovat a pomáhat jim. Vy dospělí vždy křičíte když jste vyčerpaný, rozzlobený a bezradný.
V těchto situacích se dítě bojí, stydí se a cítit se sám, nenaučí se ochraňovat jiných, zastat se jiných uklidnit někoho a pomáhat ostatním.
Takový člověk bude z něj jako vy a nebude vědět jak ochraňovat své děti a kdo jim má pomáhat. Kdy už zmizí ti rodiče co své děti ponižují, bijí a křičí za každou maličkost?
Kdy to rodiče pochopí že toto není výchova, že takto se psychicky zdravé dítě nedá vychovat? Úkolem rodiče je aby učil, vychovával, chránil a miloval své děti.
Trpělivostí, laskavostí třeba zvládat těžké situace proto že jste dospělí a děti berou příklad z vás.
