Smrt může být pro mnohé nepříjemným tématem k rozhovoru. Lidé se vyhýbají dokonce i pomyšlení na to, že jednou zemřeme, nicméně smrtelnost je zkrátka faktickým aspektem našeho života, a neměli bychom se tedy tvářit, že neexistuje.
Co se s námi stane během smrti?
Možná, že kdybychom věděli více o tom, co se s námi v této osudné chvíli stane, náš strach by se zmírnil.
Přestože je nám všem dobře známo, že nevyhnutelně jednou zemřeme, stále nevíme, co se v ten moment ve skutečnosti bude dít.
Budou po vašem boku zpívat andělé? Uvidíme světlo na konci tunelu? Nebo se narodíme jako někdo jiný?
Tolik otázek a tak málo odpovědí
Lidé z časopisu Vice se však rozhodli tuto záležitost s pomocí vědců prozkoumat. Australský neurolog Dr. Cameron Shaw provedl pitvu lidského mozku, aby ukázal, co se v něm odehrává několik sekund před smrtí.
Daný mozek patřil ženě, která své orgány darovala australské Univerzitě Deakin jakožto příspěvek vědě. Shaw při pitvání mozku popisoval jeho strukturu a vysvětloval, jak jeho složení ovlivňuje proces umírání.
Neurolog uvedl, že mozek se v průběhu milionů let vyvíjel v určitých vrstvách, které nabývaly na složitosti stejně jako vyvíjející se lidské tělo.
Náš mozek
Vědci se domnívají, že jako první se vyvinula bazální ganglia, jeho nejprimitivnější součásti, které ovládají základní potřeby jako hlad, libido či pohyb.
Kolem této vrstvy se následně vyvinuly struktury, které řídí intelektuální a emoční funkce – hipokampus a spánkový lalok, které nám přidaly paměť či schopnost se učit.
Jako poslední se podle všeho vyvinula mozková kůra, která se skládá ze čtyř laloků a řídí naši morálnost a schopnost plánovat do budoucna.
Systém, který dokáže porozumět smrti
Mozek totiž, jak vysvětluje Shaw, odumírá v několika fázích.
Krev se do mozku dostává zespodu, a proto jako první (během 10-20 sekund) odumírají vnější vrstvy, které řídí naše „vyšší“ funkce jako povaha či zmíněná morálnost.
Poté následuje vrstva ovládající paměť a komunikaci, a jako poslední pak odumře jádro.
Živí mrtví
A přestože lidé, kterým zůstane živé a aktivní pouze jádro, jsou stále technicky vzato živí, protože stále jeví známky života, existují již dle slov Shawa pouze ve vegetativním stavu, kterému se také jinak říká protrahované koma.
„Téměř v každém slova smyslu lze říci, že jsou mrtví, protože nemají vědomí či povědomí o svém okolí. Pokud jsou však tyto bazální struktury nepoškozené, stále dýchají a mají puls,“ vysvětluje Shaw.Osobnost a charakter umírá jako první, zatímco naše základnější instinkty bojují až do samého konce Tento výklad procesu umírání je rozhodně velmi zajímavý.
A vzhledem ke stále novým výzkumům a vědeckému pokroku lze očekávat, že se v budoucnosti dočkáme odhalení dalších zajímavých skutečností o lidském mozku, které by mohly znamenat zásadní změnu našeho vnímání smrti a strachu z ní.
