S Milanem jsme spolu chodili už od základní školy. Nikdo nevěřil, že nám dětská láska vydrží i v dospělosti a přemění se na vážný vztah. Rozuměli jsme si nejen my, ale i naše rodiny.
Celý život s jedním mužem
Milanova máma volala “ty moje nevěsta” a já se tomuto oslovení nebránila. Po skončení střední školy jsem šla na univerzitu. Zatímco moje spolubydlící vymetali bary, já jsem myslela jen na Milana. Čas jsem trávila studiem, čtením oblíbených knih a nic mi nechybělo ke štěstí.
Elena, to fakt chceš celý život strávit pouze s jedním chlapem?” Popichovala mě spolubydlící Tatiana. Frajera neměla. Jen noční známosti. “Ano, chci!”
Odpověděla jsem hrdě, ale myšlenky, jaké by to bylo s jiným mužem mi už začaly vrtat v hlavě. Přece jen, s Milanem jsem byla již několik let a už dávno se mi při pohledu na něj přestali třást kolena. Jednou mě spolubydlící konečně promluvila na noční dámskou jízdu.
Dámská jízda
Namalovala mě, půjčila mi červené šaty, které daly možnost vyniknout mým zrzavým vlasům. Při příjezdu do baru jsem dlouho nečekala na pánskou společnost. Myslela jsem si, že mě potěší jejich sladké řeči plné komplimentů.
Nebylo to tak. Smrděli cigaretami a alkoholem a já jsem v té chvíli měla chuť schovat pod černou zem.
Spolubydlící Tatiana někam zmizela a já jsem zůstala bezradně stát v hloučku cizích mužů. Jeden z nich, který se představil jako Johny, mi začal nalévat.
Noc v cizím bytě
Po třech skleničkách ginu jsem se na celou situaci najednou dívala jinak. V tu noc jsem skončila v cizím bytě, vedle zapáchajícího Johnyho, který se mě ráno snažil ohromit připálení míchanými. Věděla jsem, že jsem udělala fatální chybu.
Vzala jsem si věci a vyběhla z bytu. Nějaká paní mi poradila, jak se dostanu na internát. Ve dveřích pokoje mě čekala Tatiana, která mě počastovala pořádnou houbovou polévkou:
“Jsi ty normální? Vůbec jsem nevěděla, kdy si odešla. Alespoň si mi mohla říct, kde jdeš. Víš, jak jsem se o tebe bála? ” Neměla jsem chuť ji poslouchat.
Těhotenství
Dala jsem si rychlou sprchu a šla se projít do parku. Rozhodla jsem se, že zapomenu na celou situaci. Budu se tvářit, že se vůbec nestala. Milan se o tom nesmí dozvědět! O dva týdny se však ukázalo, že moje známost na jednu noc nezůstane bez následků.
Zpoždění mi menstruace. Nejprve jsem si myslela, že je to ze stresu. Těhotenský test ukázal to, čeho jsem se nejvíc obávala. Dvě čárky potvrdily, že budu matkou. Otázka zněla jasně. Kdo je otcem dítěte? Milan nebo můj noční omyl? Šance byla 50 na 50.
Když jsem to oznámila Milanu, brzy se rozplynul od štěstí. Nechápal, proč se netěší. Jeho rodiče nám uvolnili celé patro domu, plánovali svatbu a těšili se na vnouče. Já jsem se trápila výčitkami svědomí, které mi nedovolili spát. Jediný, kdo věděl, co je ve věci, byla Tatiana.
Kdo je otcem?
Neřekla jsem jí, že jsem se vyspala s Johnym, ale nebyla naivní. Nevydierala mě, jen mi tvrdila, že jsem hloupá, když se chci vydat jen proto, že jsem těhotná. Radila mi, ať počkám do porodu.
Nemohla jsem však Milanu říct ne. Těšil se jako malé dítě a krutá pravda by mu zlomila srdce.
Po několika měsících jsem porodila Lauru. Byla to láska na první pohled. Nepodobala se ani na Milana, ani na Johnyho. Vypadala jako moje malá kopie. Tehdy jsem si umínila, že své tajemství si vezmu do hrobu. Milan ji rozmazloval a staral se o ni nejlépe, jak uměl.
Laura měla autonehodu
Když však měla Laura sedmnáct, utrpěla vážnou autonehodu. Potřebovala transfuzi krevní skupiny AB, která je nejvzácnější.
Milan neváhal a ihned se rozhodl darovat jí tu svou. Velmi jsem trnula, protože jsem věděla, že pravda možná brzy vyjde najevo. Ukázalo se, že je vhodný dárce, a tedy i biologický otec naší dcery.
Mně po téměř osmnácti letech konečně ulevilo. Za chyby se musí platit. Já jsem takto dostala lekci na celý život.
