Dánský důchodový systém je podle americké ratingové agentury Mercer nejlepším na světě. Po odchodu do důchodu si může být každý Dán jistý, že ho čeká klidný život – a to i v případě, že by pracoval za minimální mzdu nebo vůbec!
Jak je to možné?
Začneme tím, že dánský důchodový systém se skládá ze dvou hlavních elementů: státní důchod plus platba z penzijního fondu.
Státní penze je klasickým typem sociálních dávek. To znamená, že osoba, která během celého života pracovala a nahromadila si v bance nemalé úspory, dostává minimální mzdu. V případě, že by daný člověk vydělával málo a nic si nenašporil, dostával by ještě vyšší důchod.
Zatímco státní důchod pomáhá předcházet chudobě, důchod z penzijního fondu se vypočítává podle vzoru, který je pro nás známější: je úměrný příjmu během práce.
Pokud osoba nemá důchodové spoření, dostane takzvaný základní důchod a bonus. Pokud žije sám, tato částka je kolem 18 000 dánských korun (přibližně 2 400 eur). Je zajímavé, že některé daně musí být vyplaceny z této částky, ale přesto zůstane lidem dostatek peněz na slušný život.
Chudoba mezi staršími lidmi v Dánsku je proto vzácností
Obvykle se vyskytuje mezi přistěhovalci, kteří přišli do země ve starším věku: ti mohou počítat jen s jistou částkou státního důchodu.
Důchod průměrného “chudého” Dána představuje asi 65-70% jeho pracovního příjmu. To jim umožní udržet si běžnou životní úroveň, berouce v úvahu, že v důchodovém věku některé výdaje zmizí. Kromě toho mají důchodci i jiné výhody.
Jde například o příplatek za nájemní bydlení a bezplatné lékařství. Přijetí u lékaře je plně placené státem a léky – v závislosti na důchodu člověka. Důchodce má možnost dostat všechny potřebné léky, aniž se zřekl běžných výdajů: nikdo si nemusí odkládat peníze na horší časy, jen aby se mohl postarat o své zdraví.
Druhým důležitým prvkem dánského důchodového systému je spořicí program
“Například, pracujete v soukromé společnosti a 12% z vaší mzdy se převede do penzijního fondu: 4% z toho zaplatíte vy a 8% platí zaměstnavatel,” vysvětluje finanční konzultant Mark Hansen.
Nejde opomenout ani slavný skandinávský daňový systém. Podle slov Hansena, průměrná daň v Dánsku činí přibližně 40%, ale s příjmem nad určitou částku se zvyšuje na 57%. On říká:
“Samozřejmě, pro některé to může být hodně, ale díky těmto daním máme spolehlivý sociální systém. Pokud se ocitnete v nepříznivé situaci – například si nedokážete ušetřit na odchod do důchodu – dostanete státní penzi, která pochází z daní, které platí lidé. ”
Jinými slovy, státní důchod vytváří pro každého občana jakési záchranné kolo. Bez ohledu na to, kde člověk pracoval nebo jaké obtíže ho v životě potkaly, iv případě, že by mu ve stáří nezůstaly žádné peníze, systém zdanění mu zaručí, že dostane důstojný státní důchod.
Na druhé straně, systém spoření podněcuje lidi k úspoře na důchod. Ti, kteří mají takovou příležitost, se mohou sami rozhodnout, kolik ušetří a jaká stáří je bude čekat na důchodu.
Mimochodem, kulumatívny systém byl zaveden v Dánsku jen poměrně dávno. Vláda povzbuzuje lidi, aby si šetřily na odchod do důchodu, k čemuž přidali i úlevy na daních: na vysokou úroveň zdanění se to pro mnohé lidi ukázalo jako výhodný krok.
V důsledku toho se do konce devadesátých let formovala současná verze financovaného systému. Drtivá většina Dánů je s výsledkem spokojená a zaměstnavatelé, kteří snášejí hlavní daňové zatížení, se vůbec nestěžují. Nikdo ho nechce zrušit.
Torben Andersen, profesor ekonomie na Univerzitě v Aarhusu říká
“V Dánsku se každý obával jednoho problému: zaplatíte penzijnímu fondu a ten následně investuje tyto peníze někde jinde. Ale kde?
Ve skutečnosti se tento problém nestal vůbec velkým problémem. Manažeři penzijních fondů si rychle uvědomili, že by měly sloužit zájmům lidí, to znamená, že je pro lidi lákavé zde investovat své peníze. Nyní je fungování penzijních fondů velmi transparentní: existuje mnoho pravidel, aby se zabránilo situacím, kdy by se peníze využívaly na jiné účely. ”
V současnosti se v Dánsku odchází do důchodu ve věku 65 let. Nedávno se však rozhodlo zvýšit věk odchodu do důchodu na 67 let av budoucnu se bude měnit podle očekávané délky života.
Ani tento fakt nezpůsobuje to, že by lidé proti tomu systému protestovali: délka života Dánů se neustále zvyšuje a kvalita života v Dánsku je jednou z nejvyšších na světě, což dokazují všechny mezinárodní žebříčky.
Na závěr můžeme konstatovat, že Dánové jsou ochotni platit vysoké daně, protože vidí, že jsou logicky spravovány a jejich peníze jdou na správné věci. Toto je důležitý element, kterým se v Dánsku označuje pojem “sociální stát” …
Myslíte si, že takový systém se zavede někdy i v naší zemi?