Obsah článku
Projekt, který má být dokončen do konce roku 2026, se odhaduje na 37 miliard korun. To by však nemusela být konečná částka – v Česku se už stalo zvykem, že náklady na podobné projekty rostou, často až na dvojnásobek. Jeden kilometr této stavby vyjde v přepočtu na 2,5 miliardy korun, což je dvojnásobek ceny kilometrů jižní části pražského okruhu, která byla dokončena v roce 2010. Mnohé dálnice v Česku v posledních letech podražily, ale severní obchvat je skutečným rekordmanem.
Stavba, která změní krajinu
Stavba obchvatu na severu Prahy přinese velké změny nejen v dopravě, ale i v krajinném rázu a životním prostředí. Na 15 kilometrech se objeví sedm mimoúrovňových křižovatek, pět tunelů, ale především most, který bude ve výšce 83 metrů nad řekou. Tento most bude dvakrát vyšší než Žďákovský most a výrazně změní vzhled městské krajiny. Srovnání s tunelovým komplexem Blanka je na místě, ale stále zůstává otázkou, zda si Česko takto nákladné stavby může dovolit, aniž by to mělo negativní ekonomické důsledky.
Proč je výstavba tak drahá?
Odborníci tvrdí, že české dálnice jsou jedny z nejdražších v Evropě. Srovnání s okolními státy, jako je Polsko či Rakousko, ukazuje, že výstavba kilometrů silnic může být výrazně levnější. Například v Polsku vyšel kilometr dálnice na 250 milionů korun, zatímco v Rakousku kilometr pod zemí nevyšel více než 900 milionů korun. V Česku se ale cena kilometrů rychle zvyšuje, což je částečně způsobeno vysokou inflací ve stavebnictví.
Je ekonomické vyvážení možné?
Mnozí experti tvrdí, že výstavba dálnic v Česku není vždy ekonomicky vyvážená. Dálnice by měly být budovány s ohledem na to, jakým způsobem mohou generovat příjmy, například pomocí mýtného systému, který by měl pomoci pokrýt náklady na výstavbu i na dlouhodobý provoz. Nicméně v případě severního obchvatu zůstává otázka, zda náklady na výstavbu budou vyváženy ziskem z provozu. Výpočty ukazují, že projekt dosahuje „vnitřního výnosového procenta“ 15 %, což je považováno za přijatelnou hodnotu, ale skutečné výnosy mohou být nižší, než se očekávalo.
Co na to místní?
Největším odpůrcem stavby jsou přilehlé obce a městské části. Projekt bude mít značný dopad na životní prostředí a krajinu v dané oblasti, což je pro místní obyvatele problematické. S tímto projektem se počítá již od roku 1995, a přestože výstavba byla několikrát schválena, místní radnice a občanské spolky pokračují v protestech. Chybí totiž souhlas s tím, jaký vliv budou mít konkrétní části dálnice na zdraví obyvatel, na kvalitu ovzduší a na zátěž krajiny.
Jaké jsou alternativy?
Pokud by byla zvolena varianta dálnice vedoucí dál od města, mohl by být projekt levnější a zároveň by mělo menší negativní dopad na krajinu a životní prostředí. Tato varianta byla doporučena i v minulosti, ale nakonec vyhrála varianta blíže Praze. Vzhledem k tomu, že projekt obchvatu se vyvíjel už více než 20 let, stává se stále těžší vyhodnocovat, která varianta je skutečně nejlepší.
Kdo bude rozhodovat o ceně?
Přestože se na stavbě podílí různé instituce, je rozhodujícím faktorem centrální komise Ministerstva dopravy. Ta zodpovídá za posuzování, zda cena odpovídá přínosům pro stát. I přesto, že byly provedeny různé výpočty a hodnocení, celkové náklady se mohou i nadále měnit. Velké silniční stavby v Česku jsou známy tím, že nakonec překročí svůj původní rozpočet, a to kvůli různým okolnostem, jako jsou protesty nebo zpoždění.
Závěr
Chystaný severní obchvat Prahy je bezpochyby obrovskou dopravní stavbou, která bude mít dalekosáhlé důsledky pro celou oblast. Kromě toho, že se jedná o stavbu, která se bude řadit mezi nejdražší v Česku, vyvstává také otázka, zda bude mít dlouhodobý přínos. Obce a občanské spolky se stále ozývají proti, a přestože byla stavba několikrát schválena, není zdaleka jasné, zda si ji Česká republika může skutečně dovolit.
Pokud se bude projekt realizovat, bude nutné pečlivě sledovat nejen ekonomické náklady, ale také dlouhodobý dopad na životní prostředí a místní komunity. Diskuze o této stavbě bude zřejmě pokračovat ještě dlouho.
