Hance Zagorové (†75) ukradli vlastní pohřeb. Je mi úplně jedno, jak to vypadá, nic tím nezkazím,” řekla.
Milovala život
Milovala život, žila jen přítomností a nezajímalo ji, co by se stalo, kdyby… “Asi proto, že jsem si prošla spoustou utrpení, se těším na každý den. Moc dobře vím, jaké to je mít pocit, že už zítra nebude,” řekla v minulosti v rozhovoru pro PLUSZ 7 NAP česká zpěvačka Hana Zagorová (†75).
Byla ráda, když se k ní lidé chovali jako k rodině, ale jen málokdo se k ní přiblížil. Jako optimistka si dlouho odmítala připustit vážnost svého zdravotního stavu a věřila, že se vrátí na pódia před své fanoušky.
“Nejdůležitější je umět vstoupit do ringu a bojovat. Vzdát se je konec,” řekla odhodlaná zpěvačka, se kterou jsme se museli navždy rozloučit.
Poslední dny Hanky
Konec života Hany Zagorové začal covidem, který pravděpodobně dostala na koncertě před dvěma lety. Spolu s celoživotním onemocněním krve to pro ni mělo fatální následky.
Náročná kariéra ji pomalu, ale jistě ničila ze všech stran. “Říká se, že Bůh nebo nějaký vesmír na vás naloží jen tolik, kolik zvládnete. Nevím, co si o mně myslí, ale mám pocit, že už pro mě dělá dost,” postěžovala si zpěvačka.
Nezvratná skutečnost, že se musel rozloučit se zpěvem, ho zničila. Když mluvil do televizních kamer o zrušeném koncertu v pražské Lucerně, nedokázal ovládnout své emoce a rozplakal se.
Hanka nakonec v nemocnici zemřela a její zdrcený manžel Štefan Margita vyhlásil pohřební mši ještě předtím, než byla zpráva o její smrti dotažena do absolutních důsledků.
Pohřeb zpěvačky
Když jsme vstoupili do interiéru kostela na Malé Straně v Praze, z reproduktorů se ozvala píseň Já se vnáším. Ale ani následné optimistické rytmy nedokázaly zmírnit hmatatelně bolestnou náladu.
V první řadě zahlédneme zpěvaččinu zdrcenou sestru Evelyn, která je o dva roky starší než ona, a pak se s kamennou tváří zadívá na rakev. Možná se jí v tu chvíli promítaly krásné chvíle jejich dětství v rodných Petřkovicích u Ostravy.
Ztrátu zpěvačky s velkou bolestí a slzami prožívali její zpěváci, osobní asistentka, neteře a blízká přítelkyně, moderátorka Lucie Borhyová, se kterou jsme se každoročně setkávali na koncertech Zagorové v Lucerně.
Karel Vágner, bývalý kapelník Zlatého slavíka, byl doslova na pokraji zhroucení a bohužel nelze popsat ani Margitu Štěpánovou, vdovu po něm, která strávila třicet let se svým milovaným Haničkou. V kondolenci jsme jí poděkovali za její obětavou péči, zejména v posledních měsících. “To je nejvíc,” řekli jsme mu soucitně.
Margita uvedl špatné datum narození Hanky
Štefan Margita se při organizaci rozloučení s knězem Jiřím Veithem postaral o to, aby mše nebyla příliš smutná. Odpůrce to vysvětlil po svém a do bohoslužby zařadil tři vtipy, které rozzlobily mnoho hostů.
Zapomněl, že uvedl špatné datum zpěvaččina narození, a také způsobil rozruch mezi smutečními hosty větou: “Ačkoli Hana měla tvář anděla, nebyla anděl.”
Umělkyně, kterou mnozí milovali pro její morální a charakterové vlastnosti, jako by tušila, že ji někdo zpochybňuje.
V nedávném televizním dokumentu řekla. Doufám, že není žádná, za kterou bych byl zodpovědný a kterou bych chtěl napravit. Nemám ve skladu ani kostru, takže jsem se nikdy ničeho nebál. Člověk musí žít tak, aby to jeho svědomí uneslo. u mě je to jasné. Jsem se sebou smířená, tečka.
Věřím, že nic v našem životě není náhodné
Každopádně pohřební obřad se nesl v přísně křesťanském duchu. Hana Zagorová se hlásila ke své víře, ale vždy dodávala, že nepotřebuje idol tváře. “Moji fanoušci si všimli, že při písni Adieu nebo Kousek cesty s teke, kterou uvádím jako vyznání lásky, mám na krku křížek.
Dělám to podvědomě. Věřím, že nic v našem životě není náhodné. Bůh v mé mysli rozhodně není v nějakém oblaku.
Představuji si obrovský, velmi dobře fungující počítač. Na druhou stranu, když se dívám na hvězdy, myslím, že to není jen technický vesmír. Myslím, že je tam něco, co je zbytečné označovat. Je to opravdová víra v něco, co existuje mimo nás a je také s námi. Věřím, že pokud existuje něco nad životem, neměli bychom to rušit,” filozofoval.
Chtěl zastavit čas
Hana Zagorová se však o věčný život nijak zvlášť nezajímala. “Vůbec mě to nezajímá. Zajímá mě čas, když jsem tady. Pokud víte, že jste nevyléčitelně nemocní, potřebujete se o něco opřít. Mobilizujte skutečné síly v sobě. Není to o tom, že bych si nalil sklenku šampaňského a snil,” přiznal a ponořil se hlouběji do svých intimních myšlenek.
“Kéž by se život tolik neměnil. Když se naučíte žít, spousta věcí najednou zmizí. Kéž by všechno zůstalo při starém. Všichni lidé byli zdraví, nikdo nezemřel a nikdo netrpěl bolestí. Zároveň si uvědomuji, že je to hrozný nesmysl, protože to není možné.
Po chvíli ticha zpěvačka pokračovala ve svých myšlenkách. “Možná nemusím věřit, že všechno zmizí, až zemřu. Je tu energie. Zmizí to také? Setkáme se s někým, nebo ne? “Já nevím,” řekla a snažila se znovu naladit na veselejší notu. – “Rozhodně bych nechtěl vidět, jak se setkávají trpaslíci třetího závodu. Nejvíc by mě štvalo, kdyby se kolem plazili zelenohlaví trpaslíci.
Názor Hanky na svůj pohřeb
Před deseti lety v jiném prohlášení otevřeně hovořil o svém vlastním pohřbu. Bez obalu prohlásil, že mu byl ukraden.
“Je mi úplně jedno, jak to vypadá. Nevím, jestli bych měl mít hrob, nebo být rozptýlen někde na poli.
Je mi jedno, jak vypadám na fotce, kterou vyvěsí, nebo všechny fotky potlačí. Nemám tušení, jakou písničku bych tam mohl zahrát. Já už nic nezkazím, protože umřu,” řekla pevně Hana Zagorová.
Závěr
Vraťme se v čase do Prahy na poslední rozloučení zesnulého zpěváka. Po mši pro rodiny a příbuzné následoval obřad v divadle Kalich. Tam, jak víte, Hana kdysi účinkovala v muzikálu Jack Rozparovač.
Za několik dní divadlo uvede také muzikál s jejími písněmi. Na pódiu byl položen věnec Margity Štěpánové k rakvi, v přilehlé zahradě věnce položili především její kolegové zpěváci. Dalším pietním místem, kam se nosily květiny a zapalovaly svíčky, byl vchod do činžovního domu v Brabcově ulici, kde umělkyně žila se svým manželem.
Všimli jsme si jedné z růží v láhvi jejího milovaného “šampaňského”. Hanka si brut oblíbila. Barmani ve všech pražských podnicích to věděli. Stačilo říct kouzelné slůvko “brýle” a už se “koupala” ve svých milovaných bublinkách.
Zpěvaččiny růžové šaty, které si fanoušci pamatují z filmu Hana Zagorová Hana Zagorová z Dluhého, zářily na dveřích činžovního domu, kde zpívala na Květinovém plese v 80. letech, a měla je na sobě i v televizi při duetu Just. Podle českých médií byla Hanka ze smrti tak zdrcená, že nenašla sílu zúčastnit se pohřbu.
