Slova o andělech a plné díků! Taxikář (53), který se před více než měsícem nakazil koronavirus a zákeřný virus ho skoro připravil o život, promluvil.
Vyčerpaným a roztřeseným hlasem a se slzami v očích z nemocničního lůžka dojemně děkoval za svůj život lékařům a zdravotníkům z Všeobecné fakultní nemocnice v Praze (VFN), kde ho léčí.
Skoro zemřel! Ještě před několika týdny to s 53-letým pražským taxikářem Robertem nevypadalo zdravotně vůbec dobře. S vysokými horečkami a podezřením na zápal plic skončil 10. března v Thomayerově nemocnici. Odtud ho už s pozitivním výsledkem na koronavirus převezli v umělém spánku do nemocnice na Karlově náměstí.
Lékaři tam svedli tuhý boj o jeho život. Stav pražského taxikáře byl tak vážný, že ho museli napojit na mimotělní oběh. V praxi systém zvaný ECMO nasává krev ze žilního oběhu, okysličuje ji a vrací zpět do tepenného oběhu.
Pak pro něj ve VFN začali shánět experimentální lék Remdesivir. Než se dostal Remdesivir do Čech, čekali lékaři dlouhých sedm dní. V úterý 24. března mu podali první dávku léku.
“Co se týče našeho pacienta, situace se vyvíjí mírně pozitivním směrem. Byli jsme schopni odpojit ho od mimotělního oběhu. Nadále zůstává připojen na plicní ventilaci, jeho stav je nadále velmi vážný. Ale je třeba říci, že stav se opravdu zlepšuje, “uvedl ředitel VFN David Feltl 27.března na tiskové konferenci.
Dojemné slova a slzy
A díky péči ve VFN a zřejmě i léku se stav taxikáře Roberta nadále zlepšoval. V úterý po Velikonocích se dokonce v krátkém videu ozval sám z nemocničního lůžka. Děkoval v něm lékařům a zdravotníkům za péči a hlavně za záchranu života.
“Opravdu toto je velmi na úrovni, vynikající lidé, o mě je postaráno, každou chvíli se mě někdo ptá, jestli něco chci, jestli něco potřebuji, každou chvíli mě někdo stále kývá, krmí mě tu, kolikrát mi to je líto,” uvedl .
“Jednoduše tito lidé jsou andělé, opravdu andělé, obdivuji, jak riskují, dennodenně zde nastavují svůj krk, přitom vědí, jak je to nakažlivé, jdou do toho, prostě se nebojí, například mají rodiny, děti doma, a dělají svou práci stejně a dále pomáhají lidem. Těm lidem, kteří pomáhají, bych chtěl vzkázat, že jim hrozně děkuji všem, velmi si vážím, že mě z toho dostali, že to dokázali, že to nevzdali, že jsem prostě tady, za to jsem velmi šťastný. Velmi jim děkuji všem, “dodal nakonec se slzami v očích.
