Stát se kmotry je velkým závazkem. Pro děti jsou po vlastních rodičích těmi nejbližšími lidmi, kteří by je měli celý život provázet a pozitivně formovat.
Být kmotr je závazek
Pokud vás někdo požádá o to, abyste byli jeho dítěti kmotrem, měli byste to brát tak, jako byste se těšili na své vlastní dítě. Tato krásná úloha je totiž závazek, při kterém nejste méně než biologičtí rodiče. Kmotři jsou v první řadě duchovními rodiči, přičemž tato tradice vyplývá z křesťanského křtu a právě při tom slibujete, že dítěti budete rovnocenným pomocníkem jako jeho vlastní rodiče. Od pradávna úkolem kmotrů bylo hlavně to, aby v případě ztráty biologické rodiče, zastoupili jejich místo a vychovávali své křestní dítě jako své vlastní se vším, co s tím souvisí.
Co je úkolem kmotrů?
1.
Křtem si kmotři berou na sebe odpovědnost a povinnost pečovat o křesťanskou výchovu dítěte , a to vést ho k Bohu, aby jednou sám mohl přijmout víru, kterou mu rodiče před Bohem a církví slíbili, víru předávat a prohlubovat.
2.
Pokud dítě dosáhne potřebný věk, měli byste ho motivovat v tom, aby navštěvovalo kostel a přistupovalo k svátostem (u katolických dětí k prvního přijímání a biřmování au evangelících ke konfirmaci) , které křesťané vedou ke spáse. Neméně důležitým je i to, že mu máte být vzorem v tom, aby mohlo slušně žít.
3.
Krstný rodič bere na sebe úkol, že bude dítěti během jeho života pomáhat příkladem, modlitbou, rozhovory, případně jinými dostupnými způsoby.
4.
Křestní dítě se stává jakoby vašim vlastním dítětem. Snažte se mu proto věnovat dostatek času a nedovolte, abyste odcizili. Navštěvujte se tak často, jak je to možné. Dávejte mu najevo, že vám na něm záleží a má ve vás stejnou oporu jako v rodičích. Buďte mu oporou při všech důležitých krocích v jeho životě.
Křestní rodičovství je krásné poslání tehdy, když ho správně pochopíme, uvědomíme si svoji hodnotu pro dítě a vynaložíme alespoň minimální úsilí na to, abychom pro dítě a rodiče byli opravdu darem.
